Experimenty

Zde se budou objevovat popisy experimentů, kterými hodláme ověřovat některé naše technické nápady před jejich použitím na vlnách Isfjordu.


Stěžeň na Pálavě

Plachtění na Pálavě I

Tohle taky jde

Katamaran


Katamaran

Míra a celý tým; 2. - 4. května 2008

Prodloužený víkend na začátku května jsme věnovali seznamování týmu a různým experimentům zaměřeným nejen na schopnosti posádky, ale hlavně na detaily vybavení. Půjčili jsme si druhou Pálavu, bez krytu, ale pro potřeby pokusu stačila.

Pokus byl rozdělen do dvou částí. První měla za cíl ověřit schopnost posádek pádlovat na vodě, která neteče. Jeli jsme z Pikovic do Vraného. V zásadě hrozná nuda, ale čas jsme měli vynikající a pohoda byla dobrá.

Ve Vraném jsme spojili lodě do katamaranu a vztyčili plachtu, cesta zpět mela být pod plachtami.

   

Spojení lodí a vztyčení stěžně bylo potřeba realizovat pomocí dvou pádel, která budou na expedici jako náhradní (jedno pro každou loď). Původní nápad počítal s jedním pádlem napříč přes obě lodě a druhým na místě stěžně. Toto řešení jsme opustili kvůli obavám z přílišného namáhání příčného pádla.

Lodě jsme podélně sešněrovali mezi jejich bočními lany. Stěžeň byl postaven ze dvou pádel, z nichž každé bylo opřeno o válec jedné lodě na přilehlých bocích. Stěhy byly ukotveny na obou koncích lana spojujícího lodě. Vanty byly dvojí, jedny vedly na vzdálenější boky lodí a druhé rovnou dolů k listům pádel. Ty první byly lehce povolené kvůli pohyblivosti spojení obou lodí.

Během plavby jsme mezi trupy zapíchli jedno z nepotřebných pádel háčků a získali tak dodatečnou směrově stabilizující ploutev, která zlepšila plavební vlastnosti při bočním větru.

 

Celé uspořádání drželo dobře pohromadě a mělo velkou stabilitu i ve chvíli, kdy nám několik motorových člunů úspěšně simulovalo slušné mořské vlnobití. Za větru se dá plout dobře, s použitím výše zmíněné ploutve i na vítr téměř boční. Protože nám vítr opět přestal foukat, ověřili jsme i pohon pádly. Jde to hůř než na samostatných lodích, ale aspoň ve směru vpřed to není tak hrozné. Manévrovací schopnosti jsou ale horší výrazně.

Při větru větší síly pravděpodobně nebude stačit dosavadní způsob uchycení vztyčovacího lana.

Výsledky


Tohle taky jde

Míra; 27. dubna 2008

 

Byli jsme se s přítelkyní v neděli projet po Praze na kanoi. Vzal jsem s sebou celtu, provazy a padlo navic, kdyby trošku foukalo. A protože jsme měli lehký protivítr, na cestu zpět jsem stěžeň postavil. Z jednoho pádla jsem to na pevné lodi zkoušel poprvé a jde to.

Výsledkem je zkušenost, že i na pevné lodi se dá celkem úspěšně plachtit. Čelní stěh překáží háčkovi v manipulaci s pádlem prý jen málo. A na práci s otěžemi plachty mám už také nějaké použitelné nápady.

Jen fakt nevím, proč ten vítr přestane, sotva vztyčím plachtu...


Plachtění na Pálavě I

Míra; 19. dubna 2008

Po pohodlném sjezdu z Týnce nad Sázavou do Pikovic, jsem si z tréninkových důvodů naplánoval cestu zpět do Prahy po vodě. A protože velkou část cesty tvoří vzdutí Vranské přehrady, bylo vhodné spojit trénink v pádlování s pokusy s oplachtěním.

Popis konstrukce

Ráno v tábořišti v Pikovicích jsem vztyčil na lodi stěžeň z náhradního pádla a ukotvil ho v čtyřech bodech.

Čelní stěh a vanty byly vytvořeny z jednoho lana. Lano bylo v polovině své délky uchyceno na přídi v ose lodě. V případě, že v lodi bude háček, je možné toto upevnění přesunout stranou, aby méně vadilo v manipulaci s pádlem, stabilita stěžně tím nebude výrazně narušena. Od přídě vedlo lano jako čelní stěh dvojitě k vrcholku stěžně (hlalvičce pádla). Tento čelní stěh neměl vypínací mechanismus. Od hlavičky pádla vedly oba konce lana jako vanty, každý na jeden bok lodě, kde byly s vypínacím mechanismem uchyceny k bočnímu lanu, kterým je připevněn kryt k boku lodě.

Čtvrtým ukotvením stěžně byl zadní stěh tvořený jedním kratším lanem vedeným od vrcholku stěžně k zádi, kde byl na pravé straně (kvůli prostoru pro manipulaci s pádlem) uchycen s vypínacím mechanismem.

 

Důležitým konstrukčním prvkem byl batoh, který zespoda pod krytem podpíral základnu stěžně. Spacák v kompresním obalu je vhodný objekt pro podporu základny. Samotný kryt by byl příliš prověšený a pohyblivý a hlavně mám pochybnosti o jeho pevnosti. Rozhodně by nebyl dobrou základnou.

Plachta byla tvořena celtou přivázanou na ráhno z asi 10 až 20 mm silného vrbového prutu odříznutého z křoví na břehu řeky. Na Svalbardu předpokládám použití trekingové hůlky, která bude k dispozici a bude pevnější. Vztyčení plachty bylo realizováno jedním lanem přes kladku ze smyčky vytvořené protažením konce lana zadního stěhu ke stěhu čelnímu. Konec vztyčovacího lana byl veden k bočnímu lanu u pravé ruky kormidelníka, kde byl uvázán rychle rozvazatelným uzlem. Jedním pohybem lze tak plachtu rychle shodit, což je důležitý bezpečnostní prvek. Konce ráhna i spodní cípy plachty byly opatřeny otěžemi.

Průběh pokusu

Z Pikovic jsem vyplouval v bezvětří s výše popsanou konstrukcí uloženou v přídi lodě. Věřím, že vztyčení stěžně a plachty by se z tohoto uspořádání dalo provést na vodě bez vystupování z lodě, ale to není ověřeno. V Davli jsem najel do protivětru, který mě v různé síle provázel až do Prahy. Celá cesta tedy proběhla tradiční technikou dřiny s pádlem.

Ke krátkému pokusu s oplachtěním jsem se dostal až v Praze. U břehu jsem vztyčil stěžeň, což šlo snadno a rychle. Odpádloval jsem dále od břehu a vytáhl plachtu. Vítr tou dobou již ustával (a experiment skončil tím, že vítr ustal zcela), ale podařilo se realizovat krátkou plavbu s plachtou a dokonce pomocí plachty i zatočit.

 

Výsledky


Stěžeň na Pálavě

Míra; únor 2008

Někdy v zimě jsem se setkal s Honzou Šťovíčkem, o němž (z jeho knížek) vím, že s plachtěním na Pálavě má zkušenosti, a to jak na katamaranu složeném ze dvou Pálav, tak na Pálavě samotné. Tahal jsem z něj rozumy ohledně vztyčení stěžně z rezervních pádel. Podle něj to možné je, ovšem nikdy to nezkoušel na Pálavě s krytem.

Sestavil jsem tedy doma v obýváku Pálavu s krytem a vztyčil na ní stěžeň ze dvou k sobě nakloněných a hlavičkami spojených pádel. Listy pádel byly zachyceny bočním lanem uchycujícím kryt. Celá konstrukce byla vyztužena dvěma vanty, čelním a zadním stěhem. Stěhy byly vedené mimo osu lodi, tak, že nebránily v základní manipulaci s pádlem.

Podobnou konstrukci jsem pak vztyčil i na své pevné lodi typu Orlice. Tam jsem celý stěžeň ukotvil pouze lanovím (pádla byla prostě postavena na šprajc). Každé lano bylo vybaveno jednoduchým vypínacím mechanismem založeným na jedné smyčce a principu složené kladky. Celý systém držel tak pevně, že se loď za stěžeň dala zvednout.

Longyearbyen - Pyramiden - Adventdalen           24.7. - 23.8.2008

Svalbard IV